|
|
Kulturní paměť a městský prostor Vršovic
Sekyra, Daniel ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturní pamětí a městským prostorem pražské čtvrti Vršovice. Práce se věnuje Vršovicím jako celku, představí se v ní Staré a Nové Vršovice včetně jednotlivých vybraných míst. Vršovice se rozvíjely hlavně v 50. a 60. letech 20. století, kdy v Praze vznikala nová sídliště a plánování městského prostoru bylo po válečných letech ve velkém rozmachu. Práce se zabývá tématem paměti a tím, jak se tento fenomén projevuje v kultuře a historii. Sleduje několik důležitých míst a staveb, které hrály významnou roli v kulturní paměti a v budování identity obyvatel, a jak tato místa ovlivnil čas a změny ve společnosti. Sleduje rovněž o jak velké změny šlo a jak se tato místa změnila fyzicky. Soustředí se především na oblast Nových Vršovic. Hlavním důvodem je větší dynamika změn v této oblasti. Dalším důvodem je skutečnost, že oblast Starých Vršovic již byla předmětem mnoha studií a knižních titulů. V tomto směru Nové Vršovice zatím o něco zaostávají, a já bych rád přispěl právě do studia Nových Vršovic. Městský prostor je spolu s kulturní pamětí hlavním tématem této práce. Kulturní paměť je poměrně nová vědecká metoda, která nám pomůže tyto změny pochopit. Klíčová slova: paměť, kulturní paměť, historická paměť, městský prostor, urbanismus, Vršovice
|
|
|
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
|
|
|
Bohdan Chmelnyckyj v historickém vědomí Ukrajinců
Chaban, Polina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu vnímání postavy Bohdana Chmelnyckého ve výbraných uměleckých dílech. Výzkum se soustředí na ruská (sovětská), polská a ukrajinská umělecká díla. Budou probírány takové ruské (sovětské) kulturní památky jako pomník Bohdana Chmelnyckého a pomník "Družby národů" v Kyjevě, film "Bohdan Chmelnyckyj", polský film "Ohněm a mečem", ukrajinský film "Bohdan - Zynovij Chmelnyckyj", veršovaný román Liny Kostenko "Berestečko" a série dokumentárních filmů "Tajemství velikých Ukrajinců". Analýza různých uměleckých děl pomůže definovat ruský, sovětský, polský a ukrajinský pohled na Bohdana Chmelnyckého a jeho činnost a zjistit podobnosti a odlišnosti v interpretaci postavy Bohdana Chmelnyckého. Pozornost bude také věnována tomu, jak umělecká díla ovlivňují ukrajinské historické vědomí. Teoretickým základem bude koncepce historické paměti. Analyzována bude také teorie "Imaginárního společenství" Benedicta Andersona. Klíčová slova Bohdan Chmelnyckyj, historická paměť, ukrajinské historické vědomí
|
|
|
The Role of Women in the Velvet Revolution
Gese, Taylor ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Matějka, Ondřej (oponent)
The Role of Women in Czechoslovakia's Velvet Revolution Abstrakt Diplomová práce zkoumá roli žen při sametové revoluci v Československu v roce 1989. Celkově zjišťuje, že přestože byla ženám v dominantním narativu událostí přisuzována marginální role, hrály ve skutečnosti hlavní roli ve všech aktivitách sametové revoluce a staly se tak klíčovým faktorem jejího úspěchu. Na základě případových studií z jiných částí střední a východní Evropy formuluje hypotézu o způsobech, jakými byly ženy vymazány z historických záznamů a národní paměti, a argumentuje, že konzervativní genderový řád ovlivnil druh revoluční práce, kterou ženy vykonávaly, nedostatek viditelnosti, která jim byla přiznána a také vlastní devalvaci svých příspěvků. Na základě podobných závěrů navrhuje vývoj analytického konceptu pro teoretizaci role genderu ve společenských hnutích a jejich následného zaznamenání v paměti. Nakonec se snaží dokumentováním činností žen přeorientovat ženy jako historické a politické subjekty v sametové revoluci, které si zasluhují další historický výzkum. Klíčová slova Sametová revoluce, ženy, gender, společenská hnutí, 1989, Československo, historická paměť, hegemonický narativ
|
|
|
Ve stínu švédských dělových koulí nad Prahou v roce 1648 - proměna historického narativu napříč staletími
Fišera, Tadeáš ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Třicetiletá válka (1618-1648) se stala globálním konfliktem, do něhož byly postupně vtaženy téměř všechny země Evropy. Důvodem k rozpoutání války nebyla pouze komplikovaná náboženská situace způsobená štěpící se římskou církví, kdy proti sobě stanuly strany protestantské unie a katolické ligy, ale také konflikty politické a ekonomické. Politické důvody lze charakterizovat expanzí Habsburků do okolních zemí, pomocí které se snažili vydobýt politické a přednostní postavení a nadvládu v Evropě. Cílem diplomové práce není rekonstrukce historických událostí doby třicetileté války, ale její historický narativ a jeho proměny napříč staletími. Výchozím bodem práce je rok 1648, kdy došlo k posledním bojům třicetileté války při švédském obležení Prahy. Z Prahy se na dobu několika měsíců stala téměř obranná pevnost, která po dlouhý čas vzdorovala švédským protestantským vojskům. Tato událost se odrazila v zobrazení národních dějin hned dvojím způsobem: jednak hrdinným vzdorem Pražanů vůči nepřátelské armádě, v druhém případě definitivní porážkou nadějí původně utrakvistické a protestanské části české společnosti na restituci poměrů před bitvou na Bílé hoře.
|
|
|
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
|
|
| |
|
|
Mezi historiií a současností. Vybrané prózy Jurije Bujdy
Zhabska, Kseniia ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
(česky) Cílem mé diplomové práce je analýza prózy Jurije Bujdy, a to především cyklu povídek Pruská nevěsta, v níž budu hledat prvky magického realismu. Dalším předmětem mého zájmu bude analýza reflexe historické paměti obyvatel Kaliningradské oblasti. Budu pracovat s dostupnými studiemi, které se týkají magického realismu jako takového včetně jedné práce o magickém realismu u samotného Jurije Bujdy, a dále s výběrem z dostupných prací týkajících se historické a traumatické kolektivní paměti. Přínosem této práce bude analýza prózy Jurije Burdy (která zatím není komplexně prostudována) a její prezentace v kontextu soudobé evropské literární vědy. Klíčová slova: cyklus, magický realismus, paměť, trauma, Jurij Bujda, ruská literatura 20. století
|
|
|
Místo, odkud pocházím - Velké Březno a okolí
Zatloukalová, Hana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Cílem práce je vytvoření výchovně vzdělávacího projektu, který žákům 4. a 5. ročníku základní školy pomůže porozumět souvislostem mezi krajinou, hospodářským využitím přírodních zdrojů, hustotou osídlení, rozvojem dopravní sítě a pracovních příležitostí v 19. - 20. století. Oblast, na kterou se diplomová práce zaměřuje, je místně určena okruhem spádovosti školy ve Velkém Březně. Jedná se o pravý břeh řeky Labe od Ústí nad Labem po Těchlovice. V teoretické části je z hlediska sociálně geografického popsána oblast, pro kterou je projektové vyučování navrhováno. Jsou zde také popsány metody a organizační formy výuky. Praktická část obsahuje pracovní materiál, který by měl být didaktickou inspirací pro výuku regionální vlastivědy.
|
|
|
Krajina jako fixátor lidské paměti – příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866
Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Vztah člověka a krajiny v 19. století bývá obvykle nahlížen prizmatem fundamentálních soudobých fenoménů, tedy v první řadě průmyslové revoluce, budování a zahušťování železniční sítě a urbanizace. Autoři se ve svém příspěvku zaměřují na jinou rovinu, a sice přiblížení toho, jak se krajina proměnila vlivem válečných událostí a vlivem rozvoje dobové paměťové kultury a historismu. Za příklad jim v tom slouží dějiště největší bitvy 19. století na českém území, bojiště z prusko-rakouské války u Hradce Králové (Sadové). Na jeho příkladu pak demonstrují proměnu někdejšího válečného pole ve specifické pietní a sepulkrální lokalitu a následně památkovou oblast, jejíž existence přečkala nejen poryvy 20. století, ale především se stala vlivným fixátorem paměti na válku z roku 1866 nejen v bezprostředním regionu. Přičemž krajina sama, od 19. století vlivem památkové péče zásadněji nezměněná, je podle jejich soudu důležitým faktorem této recepce.
|
host ::
RSS.